• Podstata adhezity
• Rozdíl ve vyjednávací síle stran není nezbytný?
• Adhezita a individuální (ne)projednání podmínek
• Adhezita dílčí a „celková“
• Adhezita a obsahová kontrola smluv
• Funguje stávající úprava, nebo „jen neškodí“?
• Kogentnost, či dispozitivnost úpravy?
• Adhezita a ochrana slabší strany
• Použití formuláře jako předpoklad adhezity? (vztah adhezity stricto sensu a pouhé standardizace obsahu smluv)

• Úvod:
  • pojem mezinárodní obchodní arbitráže (MOA)
  • počet MOA v ČR a arbitrážní instituce, v rámci kterých MOA probíhají
  • vymezení problému: přesná definice právního rámce, který má být aplikován
• Lex loci arbitri:
  • Vymezení pojmu a jeho význam pro MOA obecně
  • Lex loci arbitri v rámci ČR právního řádu:
  • Zákon o rozhodčím řízení (ZRŘ) – pouze určité části
  • Občanský soudní řád (OSŘ) a problematická aplikace na MOA
  • Zákon o mezinárodním právu soukromém (ZMPS) – § 117 a § 119
  • Mezinárodní smlouvy – Newyorská úmluva, Evropská úmluva o MOA
• Aplikační příklady:
  • Aplikování šária dle § 25 ZMPS
  • Možnost volby práva ohledně směnečného prohlášení
  • Vázanost rozhodčí doložkou pro stranu, která ji nepodepsala
  • Uznání rozhodčího nálezu z Tuniska dle smlouvy o právní pomoci
• Závěr:
  • Definice lex loci arbitri pro MOA v ČR
  • Doporučení pro praxi
  • Doporučení de lege ferenda

• Otázka, zda lze skončit výkon funkce člena voleného orgánu dohodou, protože zákon tuto možnost výslovně neupravuje ani nezakazuje.
• Princip autonomie vůle v soukromoprávních vztazích jako základní východisko.
• Nutnost zohlednit legitimní zájem obchodní korporace na včasné informovanosti o ukončení funkce a zajištění kontinuit v obsazení orgánů.
• Analýza, zda možnost skončení výkonu funkce dohodou může být obsažena v zakladatelském právním jednání nebo smlouvě o výkonu funkce.
• Posouzení, za jakých podmínek lze takovou dohodu uzavřít, i když ji zakladatelské právní jednání nebo smlouva nepředvídají.

Obchodní společnosti s účastí obce nebo kraje patří mezi obchodní společnosti se zvláštním právním režimem. Úprava jejich právních poměrů se neřídí jen občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, nýbrž i dalšími zákony z oblasti správního práva, jako jsou např. zákon o obcích, zákon o hlavním městě Praze nebo zákon o krajích. Příspěvek se zaměří na rozbor zvláštních pravidel s dopadem na právní poměry těchto obchodních společností ve světle dosavadní doktríny a judikatury a pokusí se propojit oba tyto světy (svět soukromého a veřejného práva) do funkčního celku.

Přednášející: JUDr. Ivo Janda, Ph.D., partner White & Case

• 1) S čím musí počítat advokát zastupující investora:
  • Povinnost notifikace podle FSR a FDI regulací
  • Popis kritérií pro notifikaci, rozsah informací pro EK a národní regulátory
  • Možnost uložení závazků a zákazu investice
  • Prolomení zásady retroaktivity
• 2) Procesní aspekty řízení podle FSR a FDI:
  • Povaha správních rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu
  • Procesní práva účastníků řízení a možnost soudního přezkumu

Téma zahrnuje rozbor institutů insolvenčního práva, kde hrají roli osoby blízké dlužníku, se zaměřením na obecné odpůrčí nároky dle § 589 a násl. o.z. a insolvenční odpůrčí nároky dle § 235 a násl. insolvenčního zákona. Výklad pokrývá i otázku právnické osoby jako osoby blízké jiné právnické osobě podle § 22 odst. 2 o.z.

Příspěvek se zabývá vypořádáním plnění podle smlouvy neplatné z důvodu nedostatečné svéprávnosti smluvních stran. Autor nabízí dogmaticky korektní řešení, odlišuje kondikce z plnění a kondikce z jiných důvodů a ukazuje jejich praktický význam.

• Obecná východiska a poslání obchodních korporací
• Nedosažení zisku jako důsledek trestné činnosti
• Obchodní korporace jako pachatel nebo nástroj trestné činnosti
• Aktuální judikatura k trestní odpovědnosti právnických osob

Příspěvek se věnuje důležitým rozhodnutím Nejvyššího soudu, např. změně rozhodovací praxe k předkupním právům a otázkám nabytí vlastnického práva od nevlastníka. Vystoupení může reflektovat i nejnovější rozhodnutí zveřejněná do data konference.

Od rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudu (1 Ob 612/95) jsou rakouské civilní soudy vázány právní mocí trestních rozsudků ohledně skutkových zjištění. Není však jednoznačně vyřešeno, zda stejná závaznost platí i pro zahraniční trestní rozhodnutí, např. z českých soudů.

Žijeme v době, kdy se ideál právního státu proměňuje v metodu vlády právem, pod nánosem regulací se vytrácí myšlenka svobody. Příspěvek se zamýšlí nad tím, zda právní stát stále slouží ideálu svobody, nebo spíše posiluje závislost na státu.