25.5.2009

K aktuální otázkám a judikatuře NS ČR k insolvenci

K aktuální otázkám a judikatuře NS ČR k insolvenci

K diskusi s předsedou senátu NS ČR, JUDr. Zdeňkem Krčmářem (čtvrtek, 4.6., dopoledne), dosud došly následující dotazy:

1)    Pokud řádně přihlášená pohledávka před přezkumným jednáním zanikne započtením, které správce uznává, a věřitel neučinil vůči své přihlášené pohledávce před přezkumným jednáním či během něj žádný procesní úkon (změna výše pohledávky v důsledku započtení či zpětvzetí z důvodu započtení) je správným postupem správce popření takové pohledávky z důvodu jejího zániku- A pokud ano, jak se při popření (pokud zápočet přesahuje 50% pohledávky) uplatní postup podle § 178 InsZ, když pohledávka byla v době přihlášení po právu a zanikla (a byla popřena) až následně v důsledku započtení- Nebo je naopak správný postup správce ještě před přezkumným jednáním dát podnět soudu k rozhodnutí podle ust. § 186 InsZ z důvodu uznaného započtení- - JUDr. I. K. Praha

 

2)      Pokud věřitel přihlásí pohledávku, která se dle ust. § 170 v insolvenčním řízení neuspokojuje (např. právo ze smluvní pokuty vzniklé až po rozhodnutí o úpadku, ale před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku) a poté doručí správci zápočet této přihlášené pohledávky vůči svým splatným závazkům, je takový zápočet po právu- Tedy jinými slovy je ust. § 170 InsZ onou výjimkou předpokládanou ust. § 140 odst. 2 InsZ- Mgr. P. S. Č. Brod

 

3)      Jak má správce správně postupovat, pokud obchodní partneři dlužníka i po prohlášení úpadku plní své splatné závazky vůči dlužníku na účet dlužníka (místo k rukám správce), a všechny došlé platby "mizí" z tohoto účtu z důvodu provádění zápočtů bankou a tedy se do majetkové podstaty nikdy nedostanou- Má správce takový zápočet banky uznat a platby dlužníků mít za řádně splněné-  A pokud takto banka započte i platby provedené po prohlášení úpadku 3. osobou bez právního důvodu (např. typicky provedené jako záloha na opakující se plnění z již zaniklé smlouvy apod.), které musí následně správce jako pohledávky za podstatou vracet, musí správce strpět provedení takového zápočtu a plnit 3. osobě (vracet platbu přijatou bez právního důvodu) k tíži majetkové podstaty- Dr. E. M. Písek

 

4)  Oddlužení fyzické osoby:

a) nikdo nepřihlásil pohledávky,

b) žádný ze zástavních věřitelů nepřihlásil své pohledávky, včetně státu

(nejde pouze o absenci předpokladu souhlasu věřitelů s oddlužením, ale co vůbec dál) - Mgr. D. Š. Praha

5) Věřitel má přihlášenou a uznanou zajištěnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru, kdy zajištěním je zástavní právo k nemovitostem dlužníka. Pohledávka je dále zajištěna bankovní zárukou. Pokud před zpeněžením zástav věřiteli uspokojí jeho pohledávku banka z titulu bankovní záruky dle § 183 odst. 3) IZ platí, že se v rozsahu uspokojení může v insolvenčním řízení domáhat místo věřitele. V této souvislosti mám dvě otázky:

a) Vstoupí banka do postavení zajištěného věřitele -

b) Může insolvěnční správce popřít pravost pohledávky banky (např. bude-li  banka plnit, aniž by byly splněny podmínky dle záruční listiny -

Mgr. P. B. Praha

6)

Dlužník vloni převzal dílo s výhradou vlastnictví předmětu díla (mostu) úplným zaplacením ceny díla (účastníci vyšli z ust. § 554 ods. 5 obch. zákoníku). V květnu t.r. byl zjištěn úpadek dlužníka, konkurz ještě prohlášen nebyl.  Může zhotovitel uplatňovat vrácení předmětu díla ( má hodnotu cca 10 mil.) a pokud bez zbytečného odkladu správce nezaplatí (což jsou zřejmě ony povinnosti podle smlouvy), což dle mého soudu ani nemůže, znamená to, že musí podat žalobu proti správci na vydání věci - V takovém případě by ovšem prošvihl lhůtu k přihlášení pohledávky na zaplacení ceny díla - Pokud by ji  podal včas (tj. fakticky bezprostředně po výzvě k vrácení) a nakonec vyhrál spor o vrácení předmětu díla, pak by mu hrozila sankce podle § 178 IZ  - Pokud ji nepodá včas, má smůlu a v případě prohraného sporu  nedostane nic. Co s tím - 
 
Podle mých poznámek z Vaší přednášky se výhrada vlastnictví podle § 260 zák. vztahuje pouze na movité věci. Z čeho to vyplývá- V aktuální literatuře (JUDr. Čech, tj. Dědič/Štenglová) se naopak s odkazem na unijní předpisy počítá i s výhradou vlastnictví k věcem nemovitým.
 
Dr. J. O. Praha

 

XXVII. Karlovarské právnické dny

13.-15. června 2019